Přeskočit na obsah
Svět HTC
Apple

Místo aplikací měli vývojáři pro první iPhone psát webové stránky

Když se 29. června 2007 začal prodávat první iPhone, obchod s aplikacemi na něm nebyl a Apple žádný nechystal. Vývojářům oznámil, že pro telefon mají psát stránky ve standardech Web 2.0. App Store otevřel až 10. července 2008, rok a jedenáct dní po startu prodeje.

· 3 zhlédnutí

Na vývojářské konferenci 11. června 2007 Apple oznámil, jak se budou pro iPhone psát programy. Nijak – aspoň ne takové, které by se do telefonu instalovaly. V tiskové zprávě stálo, že telefon bude spouštět aplikace vytvořené internetovými standardy Web 2.0 – tedy stránky otevřené v Safari. „Náš novátorský přístup postavený na standardech Web 2.0 dovoluje vývojářům tvořit úžasné nové aplikace a přitom udržet iPhone bezpečný a spolehlivý,“ řekl v ní Steve Jobs (přeloženo). Telefon se začal prodávat o osmnáct dní později.

Záda tří iPhonů vedle sebe na bílém pozadí, hliníkový původní model, bílý 3G a černý iPhone 4
Záda tří generací: původní iPhone s hliníkovým krytem, plastový iPhone 3G a skleněný iPhone 4. Ten první se rok prodával bez obchodu s aplikacemi; dostal ho až aktualizací v červenci 2008. Foto: Yutaka Tsutano, Wikimedia Commons (CC BY 2.0)

Distribuci si měl obstarat vývojář sám

Zpráva slibovala, že webové aplikace budou vypadat i fungovat jako vestavěné a dostanou se ke službám telefonu – zavolat, poslat e-mail, ukázat místo v Mapách Google. Jako přednost Apple jmenoval právě šíření: program se rozešle po internetu a aktualizuje se tím, že vývojář změní kód na vlastním serveru. Žádné schvalování, žádný obchod, žádná provize.

Ten postup vydržel čtyři měsíce. Pak Apple sám oznámil, že nativní aplikace na iPhonu chce.

Jobsův dopis obrátil kurz po čtyřech měsících

17. října 2007 vyšel na stránce Apple Hot News dopis Steva Jobse. Apple mu nedal stálou adresu, takže se dnes dá číst jen v přetiscích; celé znění zveřejnil týž den server TidBITS a shodně o něm psal AppleInsider. Začínal větou: „Řeknu to rovnou: chceme na iPhonu nativní aplikace třetích stran a v únoru chceme mít SDK v rukou vývojářů.“ (přeloženo)

Zdržení dopis vysvětloval bezpečností. Apple prý dělá dvě protichůdné věci naráz – otevírá pokročilou platformu vývojářům a zároveň chrání uživatele před viry, škodlivými programy a útoky na soukromí. Jako vzor Jobs jmenoval Nokii, která na některé své novější telefony pouštěla jen programy s digitálním podpisem dohledatelným ke známému vývojáři: „Takový telefon je tím pádem míň než ‚úplně otevřený‘, ale považujeme to za krok správným směrem.“ Termín byl únor 2008.

SDK v březnu, obchod v červenci

Nestihl se. Sadu SDK dostali vývojáři 6. března 2008 spolu s beta verzí systému iPhone 2.0 a Apple ve stejné zprávě představil i App Store. Stáhnout SDK a pustit simulátor na Macu mohl kdokoli zdarma; dostat vlastní kód do telefonu už jen člen vývojářského programu za 99 dolarů ročně, firmy platily 299. V téže zprávě stojí i pravidlo, které pak drželo celý obchod pohromadě: programy třetích stran musí Apple schválit a budou dostupné výhradně přes App Store. Náklady na platební karty, hosting, infrastrukturu a DRM slíbila firma nést sama.

Obchod se otevřel 10. července 2008 v iTunes 7.7, den před startem prodeje iPhonu 3G. Apple k němu hlásil přes 500 nativních aplikací, z toho víc než 125 zdarma. O čtyři dny později přibylo deset milionů stažení za tři dny, přes 800 programů a údaj, že víc než devadesát procent z nich stojí pod deset dolarů.

Od prvního dne prodeje iPhonu do otevření obchodu tak uplynul rok a jedenáct dní.

Šíření po internetu se vrátilo, tentokrát za procenta

Výhradní distribuce přes App Store vydržela, dokud ji v Evropské unii nezlomilo nařízení o digitálních trzích. Podle podmínek, které Apple oznámil 18. srpna 2026 a které začnou platit 1. října, si firma z plateb v aplikacích šířených mimo App Store – přes cizí obchody nebo rovnou z webu – bere pětiprocentní Core Technology Commission. Každý takový program navíc musí projít notarizací, tedy základní kontrolou funkčnosti a bezpečnosti u Applu.

Rozdíl proti roku 2007 tedy není v tom, že by aplikaci nešlo rozeslat po internetu z vlastního serveru. Je v tom, že to má cenu a že se u Applu ohlašuje.

Dopis z října 2007 končil slibem, že se pár měsíců trpělivosti vyplatí dlouhými roky aplikací na bezpečném iPhonu. Ta část vyšla. Že se šíření mimo obchod jednou vrátí jako placená možnost, v něm nestálo.

Zdroje

Apple Historie

iPhone App Store

Diskuse

Diskuse je u tohoto článku vypnutá.

← zpět na výpis